|
|
Nástup normalizace v Československé televizi
Slunečková, Karin ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nástupem tzv. normalizace v Československé televizi v letech 1969-1975. Autorka nejprve uvádí čtenáře do historického kontextu a mapuje dramatické proměny, kterými Československá televize v tomto období prošla. Práce dále pojednává o jednom z hlavních představitelů normalizace ve sdělovacích prostředcích, ústředním řediteli Janu Zelenkovi, který funkci zastával v letech 1969-1989. Autorka čerpá ve své práci nejen z publikovaných pramenů, ale také z interních dokumentů a databází Československé televize a z dokumentů Národního archivu. V analytické části autorka popisuje funkci a strukturu Ideově tematických plánů, které tvořily základní programový rámec a směrnici vysílání Československé televize. Na příkladu Ideově tematického plánu pro rok 1973 čtenáři přibližuje jejich obsah. V závěrečné části autorka detailně analyzuje tři pořady z Ideově tematického plánu pro rok 1973. Jedná se o pořady různých žánrů - o publicistický pořad pro mládež Mladýma očima, devítidílný seriál Matka a hraný celovečerní film …a pozdravuji vlaštovky. Analýzou primárních zdrojů autorka dokládá, jak důležitou roli sehrála Československá televize jako ideologický nástroj Komunistické strany Československa v průběhu normalizace.
|
|
|
Programová nabídka Československé televize od roku 1968 do jara 1970
Pecáková, Andrea ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Programová nabídka Československé televize od roku 1968 do jara 1970" se zabývá programovou nabídkou od období tzv. pražského jara až do konce dubna 1970, kdy byl připraven ke spuštění druhý vysílací okruh. Toto období jsem zvolila kvůli četným změnám v politice a ve společnosti, které se odrážely do obsahu médií, a tedy i televize. Tento časový výsek jsem rozdělila do čtyř období, ve kterých sleduji programovou nabídku televize. Prvním obdobím je období pražského jara, druhým je období od září 1969 do dubna 1970, kdy byl zvolen Gustáv Husák prvním tajemníkem ÚV KSČ, třetím je období od května 1969 do srpna 1970, kdy nastoupil Jan Zelenka jako ředitel Československé televize (teprve on se považuje za normalizačního ředitele) a čtvrtým je období od září 1969 do dubna 1970, kdy byl připraven ke spuštění druhý televizní program. K dosažení cíle - detailní postižení televizní nabídky daných čtyř časových úseků a jejich porovnání - užiji srovnávací analýzy. Analyzuji především týdeníky Československá televize let 1968, 1969 a 1970. Informace z nich získané doplňuji dalšími písemnými zdroji, obrazovými záznamy pořadů a obrazovými záznamy vypovídajícími o tehdejší době. Výsledky analýzy v rámci diplomové práce dokazují, že rozdíly mezi mnou zvolenými čtyřmi obdobími jsou...
|
|
|
Vladimír Dvořák a Hlavní redakce zábavních pořadů Československé televize v letech 1968 - 1976
Hroncová, Alexandra ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
(česky) Vladimír Dvořák (14. května 1925 - 28. prosince 1999) je veřejnosti znám spíše jen jako televizní konferenciér zábavného pořadu Televarieté, starší generace si ho jistě pamatuje jako průvodce hudebními pořady nebo jako autora textů populárních písní ze šedesátých let. Toto mnohdy omezené vnímání Dvořákovy osobnosti si zaslouží poopravit - talent Vladimíra Dvořáka můžeme označit za prakticky všestranný. Jak se tato práce snaží ukázat, Dvořák měl nejenom výrazné výtvarné a literární nadání, komponoval libreta, ale byl zároveň schopen svá představení dramaturgicky uchopit, odmoderovat si je či v nich dokonce účinkovat. Všechny tyto vlastnosti umělecké zastřešovala a dost možná i převyšovala veřejnosti zcela skrytá schopnost organizační, kombinovaná s Dvořákovou činorodostí a ctižádostí. Během svého působení v ČST vytvořil Vladimír Dvořák koncepci a strategii pro rozvoj televizní zábavy, které se věnoval až do konce svého života. Byl člověkem diplomatickým a tvůrčím zároveň, uvedl na televizní obrazovky řadu velmi úspěšných formátů s mnoha významnými osobnostmi, které byly nomenklaturou tolerovány. Vladimír Dvořák uměl takzvaně "chodit" v omezeném a ostře vymezeném televizním prostoru vytyčeném normalizací bez toho, aby se zaprodal představitelům totalitní moci. Navíc byl schopen ještě svým...
|
|
|
Nástup normalizace v Československé televizi
Slunečková, Karin ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nástupem tzv. normalizace v Československé televizi v letech 1969-1975. Autorka nejprve uvádí čtenáře do historického kontextu a mapuje dramatické proměny, kterými Československá televize v tomto období prošla. Práce dále pojednává o jednom z hlavních představitelů normalizace ve sdělovacích prostředcích, ústředním řediteli Janu Zelenkovi, který funkci zastával v letech 1969-1989. Autorka čerpá ve své práci nejen z publikovaných pramenů, ale také z interních dokumentů a databází Československé televize a z dokumentů Národního archivu. V analytické části autorka popisuje funkci a strukturu Ideově tematických plánů, které tvořily základní programový rámec a směrnici vysílání Československé televize. Na příkladu Ideově tematického plánu pro rok 1973 čtenáři přibližuje jejich obsah. V závěrečné části autorka detailně analyzuje tři pořady z Ideově tematického plánu pro rok 1973. Jedná se o pořady různých žánrů - o publicistický pořad pro mládež Mladýma očima, devítidílný seriál Matka a hraný celovečerní film …a pozdravuji vlaštovky. Analýzou primárních zdrojů autorka dokládá, jak důležitou roli sehrála Československá televize jako ideologický nástroj Komunistické strany Československa v průběhu normalizace.
|
host ::
RSS.